Obsah

• Spektroskopie

  
  

  Spektroskopie je studium interakce mezi hmotou a elektromagnetickým zářením. Historicky spektroskopie vznikla studiem viditelného světla rozptýleného podle jeho vlnové délky hranolem. Později byl koncept velmi rozšířen, aby zahrnoval jakoukoli interakci s radiační energií jako funkci jeho vlnové délky nebo frekvence. Spektroskopická data jsou často představována emisním spektrem, grafem požadované reakce jako funkce vlnové délky nebo frekvence.

• Spektrofotometrie

  V chemii je spektrofotometrie kvantitativní měření odrazových nebo propustných vlastností materiálu jako funkce vlnové délky. Je specifičtější než obecný pojem elektromagnetická spektroskopie v tom, že spektrofotometrie se zabývá viditelným světlem, ultrafialovým a blízkým infračerveným světlem, ale nezahrnuje časově rozlišené spektroskopické techniky. Spektrofotometrie je nástroj, který závisí na kvantitativní analýze molekul v závislosti na tom, kolik světla je absorbováno barevnými sloučeninami. Spektrofotometrie používá fotometry, známé jako spektrofotometry, které mohou měřit intenzitu paprsků světla v závislosti na jeho barvě (vlnové délce). Důležitými vlastnostmi spektrofotometrů jsou spektrální šířka pásma (rozsah barev, které může přenášet testovaným vzorkem), procento přenosu vzorku, logaritmický rozsah absorpce vzorku a někdy procento měření odraznosti. Spektrofotometr se běžně používá k měření propustnosti nebo odraznosti roztoků, průhledných nebo neprůhledných pevných látek, jako je leštěné sklo nebo plynů. Ačkoliv je mnoho biochemikálií zabarveno, jako v předchozím, absorbují viditelné světlo, a proto je lze měřit kolorimetrickými postupy, i bezbarvé biochemikálie lze často převést na barevné sloučeniny vhodné pro chromogenní barevné reakce, čímž se získají sloučeniny vhodné pro kolorimetrickou analýzu. Mohou však být také navrženy tak, aby měřily difuzivitu na kterémkoli z uvedených světelných rozsahů, které obvykle pokrývají okolo 200 nm - 2500 nm pomocí různých kontrol a kalibrací. V těchto rozsazích světla jsou na stroji nutné kalibrace za použití standardů, které se liší typem v závislosti na vlnové délce fotometrického stanovení. Příkladem experimentu, ve kterém je použita spektrofotometrie, je stanovení rovnovážné konstanty roztoku. Určitá chemická reakce v roztoku může nastat vpřed a vzad, kde reaktanty tvoří produkty a produkty se rozkládají na reaktanty. V určitém okamžiku tato chemická reakce dosáhne rovnovážného bodu nazývaného rovnovážný bod. Za účelem stanovení příslušných koncentrací reaktantů a produktů v tomto bodě lze propustnost světla v roztoku testovat pomocí spektrofotometrie. Množství světla, které prochází roztokem, svědčí o koncentraci určitých chemikálií, které neumožňují průchod světla. Absorpce světla je způsobena interakcí světla s elektronickým a vibračním režimem molekul. Každý typ molekuly má individuální sadu energetických hladin spojených s vytvářením jejích chemických vazeb a jader, a tak absorbuje světlo specifických vlnových délek nebo energií, což má za následek jedinečné spektrální vlastnosti. To je založeno na jeho specifickém a výrazném složení. Použití spektrofotometrů zahrnuje různé vědecké obory, jako je fyzika, věda o materiálech, chemie, biochemie a molekulární biologie. Jsou široce používány v mnoha průmyslových odvětvích, včetně polovodičů, laserové a optické výroby, ing a forenzního vyšetřování, jakož i v laboratořích pro studium chemických látek. Spektrofotometrie se často používá při měření enzymatických aktivit, stanovení proteinových koncentrací, stanovení enzymatických kinetických konstant a měření vazebných reakcí na ligand. Nakonec je spektrofotometr schopen určit, v závislosti na kontrole nebo kalibraci, jaké látky jsou přítomny v cíli a přesně, kolik pomocí výpočtů pozorovaných vlnových délek. V astronomii se termín spektrofotometrie týká měření spektra nebeského objektu, ve kterém je stupnice toku spektra kalibrována jako funkce vlnové délky, obvykle porovnáním s pozorováním spektrofotometrické standardní hvězdy a korigována na absorpci světla atmosférou Země.

  
  

• Spektroskopie (podstatné jméno)

  Spektra.

• Spektroskopie (podstatné jméno)

  Využití spektrometrů v chemické analýze.

• Spektrofotometrie (podstatné jméno)

  kvantitativní analýza elektromagnetických spekter pomocí spektrofotometru; zejména za účelem stanovení struktury nebo množství látky

• Spektroskopie (podstatné jméno)

  umění a věda zabývající se používáním spektroskopu a výrobou a analýzou spekter; akce pomocí spektroskopu.

• Spektrofotometrie (podstatné jméno)

  Umění porovnávání fotometrického jasu dvou spekter, délka vlny po délce vlny; použití spektrofotometru.

• Spektrofotometrie (podstatné jméno)

  umění nebo postup měření stupně absorpce světla při různých vlnových délkách chemickou látkou pomocí spektrometru nebo spektrofotometru. Je to technika chemické analýzy.

  
  

• Spektroskopie (podstatné jméno)

  použití spektroskopů k analýze spektra